Vědomé odpuštění a sebeléčení světlem...

Je to mé vlastní léčení, které mně zbavilo všech mých psychických i fyzických problémů. Nyní se těším plnému zdraví a proto cítím, že je čas vám toto léčení poskytnout.

Nechť vám prozáří vaše nitro stejně tak jako mně....Přeji vám hodně radosti a lásky ve vašem vlastním tvoření.

Než začnu se samoléčbou 
je nejprve nutné si PŘIZNAT, že do stavu v jakém se momentálně
nacházím jsem se dostal  JÁ SÁM. Protože, každá má myšlenka
tvoří - proto pokud jsem měl a mám 
dosud  výhradně nemocné myšlenky,
které otáčím do svého nitra ( jsou to výčitky, pocity viny, neumím se prosadit
a těžko se mi říká ostatním NE .....jsou to zloby, vzteky, lítosti, nenávisti,
lakota, závist, strachy...., které vysílám ven, ale jsou ve mně - jsou to MOJE
stavy, které mám uvnitř sebe a ty mě ničí.....) - mé tělo mi odpovídá nemocí
nepohodou a bolestí. 

Většinou si toto zjištění uvědomím v momentě, když už
je mi opravdu nejhůř a zmobilizuji všechny své síly na to, abych našel svojí
hodnotu. Je to vědomí, že si přiznám, že mi nikdo zvenčí nepomůže, ale že tak,
jak jsem doteď žil - páchal na sobě díky svým myšlenkám samou paseku, jen JÁ, mohu tuto paseku ( temnotu uvnitř
sebe) opět vyléčit, napravit, a to díky své síle. Dovolit si to! Přiznat si, že
mám v sobě temnotu a začnu jí vědomě odpouštět a léčit světlem, začnu se
opět pomalu, ale hlavně sám harmonizovat a dostávat do pohody. Vaše nitro čeká
jen na to. Vy jste ti mocní, kteří mají ve svých rukou  MOC se
uzdravit - stejně tak jako MOC  si
ubližovat.

Celý život toužíme po lásce, pozornosti, uznání, pochvale  a pokud se nám jí z nějakého důvodu
nedostává,  postupně své srdce a své
nitro začnu uzavírat. Pramení to už z dětství.... Stane se ze mě   " tvrďák" , který vše zvládne, vydrží,
ustojí, ale POZOR s velikou bolestí uvnitř. Sám neumím tyto projevy lásky a
uznání dávat - nejsou pro mě přirozené. Nikdo mě je nenaučil používat, nebo jen
v malé míře. ( pozor, ale nelze se za to zlobit na své rodiče a nejbližší
- jim to také nikdo nedával v takové míře, jak by si přáli a i oni bohužel
nevěděli ,jak tyto láskyplné emoce svým dětem předávat).  No a ta bolest 
uvnitř nás je prvním klíčem k postupným  problémům a nemocem.

PŘIZNÁNÍ SI, ŽE SE MOHU UZDRAVIT SÁM! DOVOLIT SI TO! Je tím
prvním a jediným cílem a možností k uzdravení.....

V tento moment mohu započnout
léčbu:

Vědomé odpuštění SÁM SOBĚ. Odpusťte sami sobě. Já dlouho
nevěděla , jak to mám udělat, tak jsem si vytvořila svojí vlastní techniku,
kterou vám zde předávám.

Vše se děje na mentální úrovni. Pomocí představ a
vizualizací. Dám příklad na jednom z našich orgánů a takto lze postupovat
u všech ostatních orgánů stejně. Už jen proto, že na tom daném orgánu cítíte
fyzickou bolest a nebo preventivně sám sebe budu prozařovat, hýčkat a mazlit se
se svým nitrem.       ( pozor játra
nebolí, ale jsou jedny z nejdůležitějších orgánů v těle ) -
nezapomínejte na ně!

Zavřete oči, začněte si zvolna dýchat a pomalu se ponořte
například do svého srdce. V představě k němu jděte. Představte si jak
vypadá, jak tluče. Představte si, že může být plný všemožných nánosů ( křivd,
bolestí, lítostí.....), a tyto nánosy si představte jako temnou  tekutinu, která to srdíčko zatěžuje a ono
proto bolí a nemůže zdravě fungovat. 
Člověk je cca ze 70% složen z vody. Takto mi to šlo snadno si představit
" ODPUŠTĚNÍ". Tak jakoby daný orgán měl kohoutek a já s ním otočila a
veškerý ten balast, nános jsem jednoduše odpustila. Vše se děje
v představách. Odpustila jsem ho do Země            ( Země tuto energii přetransformuje
opět v léčivou energii, proto nemusím mít strach, že něco nečistého,
nemocného do naší Matky Země pouštím. ) V momentě, když už jsem cítila, že
jsem doslova vyždímala svůj orgán od všeho nečistého. Potřebovala jsem mu opět
potřebnou tekutinu dodat.  Vymyslela jsem
ELIXÍR ŽIVOTA, ZDRAVÍ A LÁSKY. Napustila jsem zlatou vanu a daný orgán jsem
v tomto elixíru vykoupala až po okraj. Dodala jsem mu tuto blahodárnou a
léčivou tekutinu. Mé srdce zářilo štěstím a radostí. Už jen tím, že jsem si to
dovolila. Promluvila jsem si se svým srdcem. OMLUVILA jsem se mu, že jsem mu
byť nevědomě do teď ubližovala a nebrala ho na vědomí, zapomněla jsem na to
jakou důležitou službu pro mě celý život dělá. Ano, neznala jsem svojí hodnotu,
neměla jsem se ráda. Řekla jsem mu, že mu DĚKUJI, že tluče právě pro mě
v mém těle. Řekla jsem mu, že ho MILUJI a pohladila jsem ho, objala ho,
pomazlila jsem se s ním (konečně poprvé v životě se mu dostalo mé
láskyplné pozornosti.  Zabalila jsem ho
do světla ( světelné deky) a zahřála jsem ho. Mé srdce mi ODPUSTILO.  Bylo šťastné, že jsem  šťastná, že s ním konečně komunikuji.
TAK JEDNODUCHÉ TO JE!  Ono totiž každý
orgán každý kousíček vašeho těla  prahne
právě a jen pro VAŠÍ pozornosti. Ničí jinou nepotřebuje !!!!  Ta je pro něj vším! Najednou jsem věděla, že
si můžu pozornost, lásku a pohlazení dát sama. Jak úžasné. Jaká svoboda,
radost, možnost  ve mně vyklíčila - ba
dokonce rozvetla.  Takto jsem pokračovala
se všemi orgány. ( ať už je to mozek, ledviny, střeva, játra, slezina,
žlučník.....všem jsem odpustila a ony odpustily mně a následně je vykoupala
v elixíru života. Nakonec jsem si představila zlatý nebo průzračný bazén,
který byl naplněn tímto blahodárným elixírem. Celý se třpytil jako duha, voněl
po těch nejvoňavějších květinách, jaké si umíte představit a já jsem do něj skočila
úplně celá. Cákala jsem, pila jsem tuto tekutinu a potápěla jsem se.
Každičká má buňka byla naplněna a obdařena tímto elixírem. Zářila jsem nejen
světlem, které skrze mě svítilo na dálku, ale hlavně jsem zářila štěstím. Celou
noc jsem nespala a ne jednu noc a tento oživující léčivý proces jsem opakovala,
tak dlouho jak jsem cítila a potřebovala.  J
Neměla jsem co ztratit. Dosud mi nikdo zvenčí nepomohl natolik, aby mi to
dlouhodobě nebo dokonce na celý dosavadní život pomohlo. Jak by mohl, když už
jsem věděla, že to co jsem si napáchala si také musím odčinit JEN JÁ SAMA. Tak
je to tu dané. Najít svojí vnitřní sílu. Svojí moc. Najít sám sebe - to
láskyplné světlo uvnitř nás - které jednoduše LÉČÍ dává nám svobodu a naději,
že můžeme sami !!!!!!! Pomoc zvenčí je krátkodobá!

Chtěla bych se zastavit u vašeho vnitřního dítěte. Je usazené v dutině břišní, tam jsou také
uschované všechny naše strachy, ale na druhou stranu také naše vnitřní síla. To
co momentálně vyživujeme STRACH nebo VNITŘÍ SÍLU - podle toho se také cítíme.
Je zde 70% našeho imunitního systému, podle toho jak funguje nebo ne si můžete
sami odpovědět. Představila jsem si tam tu malou ustrašenou holčičku, která je
v temnotě a moc a moc se bojí. ( vy si představte to vaše děťátko, každý
ho v sobě máme! ) Přistoupila jsem k ní ( opět v představách ) a
jednoduše jsem jí objala, pohladila a musím říct, že to šlo i se slzama.
Konečně jsem se s ní spojila. Promluvila jsem si s ní...řekla jsem jí,
že už jí tam nikdy nenechám samotnou a vždy budu s ní.  Že jí už vždy budu udržovat ve světle a
v lásce....povídaly jsme si hodně dlouho. ( určitě každý z vás dobře
ví, co svému vnitřnímu děťátku chce za celý život povědět....to je jen na vás ).
Vzala jsem jí za ručičku a koupali jsme se v elixíru lásky a života společně.
Hráli jsme si, smáli se a dováděli.... Byla to pro mě ta nejcennější chvíle.  Poté jsem svojí holčičku zabalila do světelné
deky. Byla jsem s ní a hladila jí  a
zahřívala dokud neusnula. V mém srdci nastal vnitřní mír.

Co se týká mého fyzického těla velice rychle nastal proces
uzdravování. Postupně všechny mé bolesti, jak psychické, tak fyzické začaly
odcházet nadobro. Nyní se těším plnému zdraví a nejen to, v mém srdci  a mém nitru nastal vnitřní klid a mír.
Smíření se sebou, veliké souznění a nesmírný vděk, že mohu. Děkuji za každičký
den. Děkuji za každý nádech a výdech. Za každý slunečný paprsek. Za každou
rozkvetlou květinu, za každý nejen dětský smích.....Jednoduše děkuji, že
JSEM!  Každý  z nás je mocná bytost, která má
vše co k životu potřebuje uvnitř sebe. Je to něco nepopsatelného! Jen si
to konečně přiznat. Ten dar nespočívá v majetku ani v tom, jakou roli
zde na zemi hraji na venek. Ten dar je v pravdě a upřímnosti k sobě,
přiznat jsi, že už jen tím, že jsem- JSEM MOCNÁ! Každá má myšlenka tvoří!   Přiznat si své city, citlivost, zranitelnost,
lásku...dát jí všanc a přestat se bát. Kouzlo spočívá v tom, že pokud si již
nebudu ubližovat sama ( svými myšlenkami ) - neublíží mi nikdo jiný! Ten strach
je v nás, ale je v nás i DŮVĚRA - je jen na nás co budeme vyživovat.
Pustím se konečně svých obav a  s důvěrou, že nemám co ztratit, vykročím?
Začni u sebe. Přestaň obviňovat okolí. Nikoho neměň. Tím, že začneš u sebe -
změna bude očividná, aniž bys cokoliv řekl. Budeš jednoduše zářit a to okolí to
ucítí - pozná.  Začnou se také měnit,
pokud budou chtít zůstat v tvé přítomnosti a věř, že budou, protože
vyzařuješ tu spokojenost, radost a lásku. Protože ty jsi TA LÁSKA! 

S láskou vaše Michaela Lianna