Jak si pomoci od strachu...

Jak jsem psala ve více předešlém článku o strachu je nutné ho příjmout do našeho života. Protože je naší součástí, ať chceme nebo ne. Nepotlačujte ho, protože tím ho nezmírníte - ba naopak. On ve vás stále je a čeká, čeká na vhodnou dobu, kdy se projeví. Proto je nutné neustále dokola opakovat například " přijímám tento strach, i to jsem já, je součástí mého života." byť nás strach brzdí v našem životě a my si ho neustále více a více zhmotňujeme v našich myšlenkách. Necháme ho prostupovat do našeho nitra až nám buší srdce a zrychlí se nám tep. Dokáže paralizovat nejen vás dospělé, ale i vaše děti. Však také většina strachu právě pramení z dětství.

Odkud se bere strach?

Nepochází někde zvenčí, nečíhá na nás všude za rohem, jak si většina z nás myslí. Naše ego, nás stále chce zmást, proto si to takto stále myslíme. Náš strach pramení z nás. Z našich prožitků, ať už z dětsví, celým naším součastným životem a navíc je zakódovaný v nás z prožitků z životů v kterých jsme žili před tímto. Jsou to naše myšlenky, které strach vytváří, zvětšují se, prohlubují, v míře, jakou jsme zde nachystani snést. A skrze tento strach, ( tento černý mrak v nás, někdo jen mráček ) se učíme. Přijímat a nebo být neustále obětí!

Co pomáhá mě a mým dětem?

Příjmout, řící mu veliké ANO. Ptát se odkud se vzal, odkud pramení. Potřebuji tě k něčemu? Co my máš dát za informaci? Chci být neustále obětí, malým dítětem, který si neumí pomoci? Potřebuji ještě skrze tebe přitahovat něčí pozornost? Nebo si jen uvědomit svou hodnotu, sílu a změnit myšlení!  Tento obraz si vytváříme sami v hlavě a také sami v hlavě ho jenom my můžeme také ZMĚNIT! A tím, že si ho vytváříme a víme, že myšlenka tvoří, tedy zhmotňuje - mohu si tento obraz přitáhnout doopravdy a prožít ho naplno. Nebo jen v našich představách. ( v noci když jdu spát, když jdu někam sama, mám strach z veřejných prostor, z lidí, ze samoty....). Nerbo mohu prožívat úplně něco jiného. Záleží jen na mně. Spousta lidí tomu stále nevěří, že vše co se jim odehrává v jejich životě, si jednoduše přitáhly. Právě tím, jak na sebe, člověka, danou situaci - no prostě celý svůj život - NAHLÍŽÍ!

Pokládejte si tyto otázky, vždy když vás strach přepadne. Určitě příjdete na zajímavé odpovědi. Jen je nutné si přiznat tyto odpovědi. Být k sobě konečně pravdivý a nic si už nenalhávat !!! Důležité je plynulé dýchání....on se následně začne rozpouštět, tím že to dovolím,  mírnit se a mizet...a poté tento pocit v sobě očistit pomocí například této vizualizace:

V předešlém článku jsem psala o energii světla neboli lásky. A když si začnu uvědomovat, že vdechuji lásku a vše okolo mě je láska a já jsem tou láskou, tak čeho se vlastně bojím? Začnu si ve tmě představovat, že vdechuji tuto lásku, že je všude kolem mě, začnu si přestavovat to nejkrásnější místo na světě. Pro mě je to nádherná voňavá rozkvetlá louka se zasněženými kopci, horským potůčkem. Všude okolo mě prozpěvují barevní ptáci, létají motýli, a ta omamná vůně všech barevných a zářivých květin s nedá ani popsat. Jaký svět si vytvoříte vy?

My jsme zvyklí vdechovat právě tu stašidelnou tmu, traumatický zážitek a protože ho neumíme zpracovat on se stále vrací. Děti například toho bubáka, který se schovává někde v rohu a tuto energii mi vdechujeme. Pustíme si jí do těla, do svých orgánů, pak začne bušit to srdíčko....je to zřejmé. My jsme si zhmotnily tuto představu, které se nevýslovně bojíme a dovolily jsme jí opět VSTOUPIT. Nejdříve příjmout. Ptát se kde se ve mně vzala? A i když na to nepříjdu a někdy vím zcela jasně odkud pramení - vše důkladně a vědomě prodýchávejte! 

Máte opět na výběr. Zda poté necháte vstoupit nějakou vaši nádhernou zázračnou představu a budete ji nasávat jako blahodárnou, konejšivou, léčivou a hlavně uklidňující a nebo nasajete bubáka, který se ve vás rozpíná, jak to jen jde a vy se nemůžete ani nadechnout?

Pokuste se o to. Nic nemůžete ztratit a hlavně vaše děti začnou opět klidně spinkat. Dáte jim totiž možnost. Možnost tvořit " krásno"!!!! Pomozte jim. Mé holčičky se rádi kloužou na duze, a jezdí na barevných duhových ponících...mlsají barevné a neuvěřitelné dobré a samozřejmě duhové dobroty......

Jsem s vámy...paprsek světla vám všem srdíčka....